Archiv pro kategorii: Redakce-blogu

Zima je pro automobil, a samozřejmě i pro řidiče, náročným obdobím. Při vysokých mrazech čeká na spoustu řidičů rok co rok nepříjemné překvapení. Namísto toho, aby se svým plechovým miláčkem odjeli, musí řešit problém vybitého akumulátoru. Co dělat, pokud nemáte po ruce náhradní? Řešením je startování za pomocí kabelů. Jak na to?

Základem pozdějšího úspěchu je důkladná příprava

V první řadě byste měli pamatovat na to, že je potřeba pořídit vhodné startovací kabely. Pro benzínové motory se hodí minimálně 300 A (do objemu 1,3 L motoru), pro větší motory (1,4-1,8 L) alespoň 400 A nebo 500 A, pro objemnější nebo dieselové motory doporučujeme 600 A a více. Kabely vám ale budou celkem k ničemu, když ve svém okolí nebudete mít další automobil se stejným napětím elektroinstalace a nabitou autobaterií.

Vzhůru do toho, půl je hotovo

Máte? Skvěle! Teď se už jen stačí držet jednoduchého návodu. Jako první připojte červený (+) kabel na kladný pól vybité baterie. Následuje připojení tohoto kabelu na kladný pól nabité baterie. Druhý kabel (nejčastěji bývá černý) připojte na záporný pól (-) nabité baterie. Druhý konec černého kabelu pak připojte tzv. na kostru (např. blok motoru vozu s vybitou baterií).

Mohlo by vás zajímat: Některé vozy mají uvedeno „alternativní“ místo, kam je možné kabel připojit.

Dávejte si pozor na to, ať kabel nepřipojíte přímo k baterii, mohl by vzniknout výbuch a následný požár. Dalším krokem je nastartování náhradního vozidla. Vozidlo nechte běžet asi dvě minuty (v případě velkého rozdílu mezi výkony baterií i déle), následně motor vypněte a nastartujte svůj vůz. Pokud je vše v pořádku, kabely odpojte v opačném pořadí.

Na tohle nezapomínejte

Dbejte na to, aby se svorky obou kabelů ani svorky jednotlivých kabelů navzájem nedotýkaly. Při startování v blízkosti autobaterie nemanipulujte s otevřeným ohněm (ani s cigaretou). Při chemických reakcích uvnitř baterie může ven unikat vodík, který v kombinaci se vzduchem vytváří vysoce třaskavou směs a hrozí tak výbuch.

Lyžařská sezóna je v plném proudu. Tisíce lyžařů a dalších vyznavačů zimních sportů míří na svahy tuzemských i zahraničních středisek. Spousta z nich si zároveň neuvědomuje, že během dopravy automobilem do oblíbeného střediska riskuje zdraví své i dalších přepravovaných osob v autě. Jak správně lyže a další sportovní vybavení přepravovat? Čtěte dál a dozvíte se to.

Lyže, hůlky ani lyžáky na zadní sedačky nepatří

Zima je – co se autonehod týče – rizikovým a tragickým obdobím. A to i bez špatně ukotveného nákladu. Podmínky na silnicích nejsou ideální a vyžadují notnou dávku zkušeností i řidičského umu. V poslední řadě je také potřeba uvědomit si, že nezabezpečené předměty v autě se v případě náhlého sešlápnutí brzdy chovají jako nevyzpytatelné zbraně. Často se totiž v kufru nebo na zadních sedadlech objevují lyže, lyžařské boty, lyžařské hůlky či lyžařská helma, které mohou způsobit nepříjemné zranění, v krajním případě i smrt člena/ů posádky.

Ideální je přepravování lyží ve střešním boxu

Zcela ideální, přitom však cenově dostupnou a bezpečnou variantou, je přepravování lyží, hůlek a dalšího sportovního vybavení na nosiči na střeše auta. Nejvhodnější jsou v tomto případě uzamykatelné střešní boxy. I při přepravování nákladu na střeše je ale třeba dbát správného uchycení nosiče nebo boxu, respektive dodržet nosnost střechy jako takové. Pořídit dnes můžete nosiče, které jsou speciálně uzpůsobené k přepravě lyží (uložíte do nich dva až šest párů).

Jak přepravovat lyže uvnitř automobilu?

Méně vhodnou, přesto však častou a rozšířenou variantou, je přeprava zimního sportovního vybavení uvnitř automobilu. V takovém případě by mělo být veškeré vybavení pevně ukotveno ke konstrukci automobilu, či ke speciálním kotvícím bodům v zavazadelníku. Lyžařské boty je dobré převážet na dně zavazadlového prostoru, nikoliv pod předními sedadly. Naprosto vyloučená je pak jejich přeprava na naložených zavazadlech, především pak u aut bez dělící mříže.

Česko je jednou z mála zemí Evropské unie, kde platí nulová tolerance alkoholu za volantem. Ačkoli se poslanci neustále dohadují, zda alkohol za volantem povolit, či nikoli, stále u nás platí, že si před jízdou nesmíte dál malé pivo ani „deci“ vína. Drtivá většina států EU ovšem nějakou tu toleranci povoluje.

Nejsme jediní

Nutno podotknout, že Česká republika rozhodně není jediná, která má nulovou toleranci alkoholu v krvi. Stejné podmínky platí také u našich „sousedů“, na Slovensku, v Rumunsku a v Maďarsku. Napříč Evropou však většinou převládá limit 0,5 promile. Nejbenevolentnější jsou pak v Itálii a na Maltě, kde činí tolerance dokonce 0,8 promile.

Odlišná tolerance pro profesionály a začátečníky

Zajímavé ale je, že spousta států má jinou toleranci pro začínající a zkušené řidiče. Zatímco třeba v Dánsku platí 0,5 promile pro začínající i profesionální řidiče, třeba v Belgii mohou profesionální řidiči nadýchat 0,2 promile a začátečníci 0,5 promile, aniž by je kdokoli pokutoval. Ve Francii je to zase naopak. Začátečníci mohou nadýchat nejvýše 0,2 promile a profesionální řidiči (vyjma řidičů autobusů) až 0,5 promile.

Problémový Silvestr

Drtivá většina z nás si na Silvestra neodpustí nějaký ten alkoholický nápoj. Druhý den pak často řešíme, zda už můžeme vyrazit na silnice nebo ne. S dilematem mohou pomoci tzv. „alkulačky“, které vám online na základě vstupních údajů orientačně spočítají, zda už můžete řídit, či nikoli. Nutno podotknout, že jde o velmi nepřesné výsledky. Každý z nás totiž odbourává alkohol jinak. Větší jistotou je kvalitní alkoholtester, jehož cena se ale pohybuje v závratných výšinách. Nejspolehlivější je samozřejmě situace, kdy se alkoholu vůbec nedotknete.

Co když vás zastaví policie?

Pokud vás policie vyzve k dechové zkoušce, máte v zásadě tři možnosti, jak postupovat. Tou první a nejběžnější je její absolvování. Můžete ji ale také odmítnout. V takovém případě jdete do správního řízení, kde vám hrozí sedm trestných bodů, pokuta 25.000 až 50.000 Kč a zákaz řízení v délce 12 až 24 měsíců. Poslední možností je odmítnutí provedení dechové zkoušky a trvání na lékařském vyšetření. Pokud skutečně nadýcháte, hrozí vám pokuta v rozmezí 25–50.000 Kč, 7 trestných bodů do karty řidiče a zákaz řízení v délce 6 až 12 měsíců.

Půjčit si auto v autopůjčovně dnes už není nic zvláštního. Důvodem může být třeba to, že váš plechový miláček odešel bez rozloučení a vy se potřebujete nevyhnutelně dostat z bodu A, do bodu B. V takovém a mnohých dalších případech není nic jednoduššího, než zamířit do solidní autopůjčovny. Jak ji poznat? Třeba tak, že na vás nezkouší některou z následujících nekalých praktik.

Nápadně nízká cena

Našli jste si konkrétní model automobilu a porovnali cenu jeho zapůjčení s konkurencí. Vybraná autopůjčovna ale zvolený vůz půjčuje výrazně levněji, než ostatní. Jak je to možné? Nízká cena má zpravidla za cíl nalákat zákazníka a dodatečně mu naúčtovat další náklady, které mohou být spojené třeba s pojištěním, půjčením navigace nebo dalšího dodatečného vybavení. Ve finále se tak dostanete na částku, která se ani zdaleka nepodobá té prvotní.

Upgrade do vyšší třídy

Tuhle praktiku používají některé nízkonákladové letecké společnosti, od kterých ji odkoukali majitelé nepříliš solidních autopůjčoven. Za „mírný“ poplatek vám nabízí upgrade do vyšší třídy. Co to znamená v praxi? Třeba situaci, kdy se domluvíte na půjčení konkrétního vozu, ale majitel vám při osobní přebírce sdělí, že všechny vozy z dané kategorie jsou už vypůjčené. „Naštěstí“ si ale můžete připlatit a vybrat si vůz vyšší třídy. Pamatujte, že opět jde jen o marketingový trik, jak z vás vytáhnout peníze navíc.

Škody, které jste (ne)způsobili

Je celkem běžnou praxí, že většina autopůjčoven po zákaznících požaduje složení vratné kauce. Pokud ale auto vrátíte poškozené, odřené nebo jinak znehodnocené, mohou z kauce odčerpat nezbytné prostředky, sloužící k nápravě škody. Některé nesolidní půjčovny ale záměrně půjčují auta bouraná, odřená a jinak poškozená a úhradu škody pak uplatňují po zákaznících. Proto si při přejímce automobil důkladně prohlédněte, veškeré vady zapište společně s obsluhou autopůjčovny a auto ze všech stran vyfotografujte.

Na nekalé praktiky u nás nehrajeme! Půjčte si automobil za jasně daných podmínek a bez zbytečných „hvězdiček“ nebo poznámek pod čarou.

Cestování autem má svoje kouzlo. Můžete zastavit na místě, které vám zrovna padne do oka, jste pánem trasy i času. Dlouhé jízdy automobilem mají ale samozřejmě také svoje úskalí. Jedním z nich je i spánek. Pokud nechcete utrácet za hotel nebo se střídáte s druhým řidičem, možná tak úplně nevíte, jak se v autě kvalitně a dostatečně vyspat. Máme pro vás několik rad a tipů, které vám pomohou s dočerpáním energie.

Výběr místa je základ

Vybrat si vhodné místo k odpočinku je alfou a omegou. Nikdy nezastavujte na neosvětlených odpočívadlech nebo místech, kde budete úplně sami. Riskujete tím zbytečné komplikace, které vás mohou stát nervy, peníze a v krajním případě i zdraví. Druhým extrémem jsou pak rušné motoresty, kde se zvuk rozbíjeného skla hravě ztratí. Ideální je tak zaparkovat na osvětleném místě, například u čerpací stanice. V autě se zamkněte a okna raději nenechávejte příliš otevřená.

Cirkulaci vzduchu nepodceňujte

Abyste se po několika hodinách spánku nevzbudili nepříjemně zpocení nebo naopak s drkotajícími zuby zimou, je dobré nechat puštěnou klimatizaci nebo otevřít okénka. Ty můžete pro větší komfort opatřit speciální automobilovou síťkou proti hmyzu. Opět ale dbejte na bezpečí a okénka neotvírejte na víc než několik centimetrů. Pokud ve vozidle přespáváte častěji, není od věci si pořídit solárně/bateriemi poháněný ventilátor do okna, který vzduch ve vašem vozidle vymění.

Na dobrou noc

Příprava na samotný spánek se ve finále odvíjí od toho, kolik vás v autě cestuje a jak moc je váš automobil naložený. Pokud cestujete sami nebo ve dvou, můžete se celkem pohodlně vyspat na zadních sedačkách. Od věci ani není sklopit přední sedačku a usnout téměř vleže. Nezapomeňte na polštářky a deky, baterku, dostatek tekutin, případně sluchátka s oblíbenou hudbou. Pokud se vám v autě špatně usíná, můžete před spánkem užít acylpyrin. Ráno vás nebudou bolet svaly a lépe se prospíte.